Tetris — kompletní přehled a hratelné verze

Hra o padajících kostkách vznikla v roce 1984 v moskevském výzkumném ústavu a její autor z ní dlouhá léta neviděl ani rubl. Tady je její příběh, pravidla, která platí dodnes, a vysvětlení, proč se jí nedá vyhrát.

Jak vznikla

V roce 1984 pracoval Alexej Pažitnov ve Výpočetním středisku Akademie věd SSSR v Moskvě. Ve volném čase programoval hru inspirovanou dřevěným hlavolamem pentomino — jen zjednodušil dílky z pěti čtverečků na čtyři, aby se hra dala hrát v reálném čase. Jméno složil z řeckého tetra (čtyři) a slova tenis, které měl rád.

Hra se šířila na disketách po sovětských úřadech, odtud do Maďarska a pak na Západ. Následoval spor o práva, který trval roky, protože všechno, co zaměstnanec sovětského ústavu vytvořil, patřilo státu. Pažitnov se autorských výnosů dočkal až v devadesátých letech, kdy práva konečně přešla na něj.

Sedm tvarů

Existuje přesně sedm způsobů, jak spojit čtyři čtverečky hranami. Označují se písmeny podle tvaru: I, O, T, S, Z, J, L. Sedmička není náhodná volba — je to matematicky úplný výčet.

• I — rovná tyčka, jediná umí naráz vyčistit čtyři řady.
• O — čtverec, nejjednodušší na umístění.
• T — nejuniverzálnější tvar, zaplní většinu děr.
• S a Z — zrcadlové obtížné tvary, dělají díry.
• J a L — zrcadlové, dobré do rohů.

Tři pravidla, která zvednou skóre

1. Držte povrch rovný. Každá díra pod položeným dílkem je řada, kterou nevyčistíte, dokud ji neodkryjete.
2. Nechte si sloupec na tyčku. Klasická taktika: držte jeden sloupec prázdný a čekejte na I, které naráz smaže čtyři řady. Riziko je, že tyčka dlouho nepřijde.
3. Sledujte, co přijde příště. Náhled dalšího dílku je jediná informace o budoucnosti, kterou máte — plánujte podle něj, ne podle toho, co padá teď.

Proč se nedá vyhrát

Hra nemá konec — rychlost padání se s postupem zvyšuje, až přesáhne lidské reakce. Matematicky se dokonce dá ukázat, že při dostatečně nepříznivém sledu dílků prohraje i dokonalý hráč: stačí, aby se dost dlouho střídaly tvary S a Z, které nutně vytvářejí díry.

Cílem tedy není vyhrát, ale vydržet. To je vlastnost, kterou hra sdílí s většinou arkádové klasiky — a možná právě proto se hraje čtyřicet let.

Proč tuhle hru nemáme pod tím jménem

Samotné skládání padajících kostek je princip, který nikomu nepatří. Slovo Tetris je ale registrovaná ochranná známka a její držitel ji brání důsledně. Hry postavené na téhle mechanice proto u nás poběží pod vlastním názvem — mechanika je volná, jméno ne.